OKRAŠLOVACÍ SPOLEK
SMIDARSKA

2008 - Adventní koncerty

V posledních letech jsme si zvykli spojovat si předvánoční čas s horečným drancováním nákupních středisek, ničením mladých remízků, poletováním s hadrem a kýblem, případně vysavačem, po už tak dosti naklizeném bytě. Nebo se vzpomínkami na loňské vydařené svátky ve smyslu: „Kam já to loni uložila ty báječné recepty na cukroví?“.

Doba adventu, která dříve bývala nejsvátečnějším obdobím roku, vhodným k zamyšlení a k rozjímání nad téměř uplynutým rokem, se pro nás čím dál více stává obdobím shonu a depresí z toho, co všechno jsme si naplánovali a jak daleko za svými plány pokulháváme.

Vloni jsme se proto v Okrašlovacím spolku Smidarska rozhodli uspořádat v kostele sv. Jiří v Loučné Hoře adventní koncerty, aby si alespoň po čtyři adventní večery každý mohl najít chvilku na uvolnění a možná i k zamyšlení, zkrátka udělat si čas sám pro sebe, a vyhnout se tak alespoň na okamžik předvánočnímu shonu.

Naší ideou bylo alespoň částečně napodobit atmosféru adventních koncertů vysílaných již řadu let v České televizi. Velkým stimulem byla i možnost získat touto cestou prostředky k podání grantu na opravu kruchty v kostelíku, a proto jsme si jej záměrně zvolili jako místo hudební produkce.

Vše se zdálo být dobrým nápadem až do chvíle, než došlo k jeho realizaci. Fakt, že nás několik „nevěřících Tomášů“ od celé akce odrazovalo už v samotném jejím začátku, jsme brali jako samozřejmost. Politováníhodná je ovšem skutečnost, že většina nepříjemností, které nám „nevěřící Tomášové“ prorokovali, se opravdu přihodila, což už příliš pozitivní nebylo. Po vyřešení všech organizačních záležitostí a za následného očekávání krásných zážitků z tklivých tónů nám totiž zavřeli restauraci, kde měli účinkující dojednáno zázemí, někteří hudebníci dokonce onemocněli, nešla připojit elektřina a vyskytly se i další potíže, na které jsme nebyli připraveni.

Přesto se domnívám, že se nám podařilo připravit program na slušné úrovni a s odpovídajícím cateringem, což dokládá i fakt, že jak hudebníci, tak diváci, se po roce opět na místo činu vrátili. Díky vysoké návštěvnosti se nám také podařilo vybrat kýžené prostředky (asi 20 000 Kč), které byly použity jakožto přídavek ke zmíněnému grantu na opravu kruchty. Rovněž nám přispěla i ZŠ a MŠ Smidary částkou 8 000 Kč, vybranou na květnovém koncertě královéhradeckého chlapeckého pěveckého sboru Boni Pueri, který se konal taktéž v kostele sv. Jiří. Rekonstrukce kúru si nakonec vyžádala částku 78 000 Kč. Největší částkou, tedy 50 000 Kč, se na ni podílela Nadace Vodafone, které tímto srdečně děkujeme.

Věrni tradici jsme i letos zvolili adventní soboty jako vhodný termín pro koncerty, jelikož nedělním koncertům televizním konkurovat nemůžeme, a hlavně nechceme. Poučeni z loňských nezdarů mělo tentokrát vše jít jako po másle. Samozřejmě, že nešlo, ale díky pomoci několika obětavých lidí se vše nakonec opět podařilo.

Při výstavbě programu jsme se snažili zejména o to, abychom každému nabídli, co by bylo dle jeho vkusu. Pozvali jsme proto tělesa klasická, a to jak komorní trio, tak velký orchestr se sborem, ale také repertoár modernější - big band a saxofonový kvartet. Bylo nám velkou ctí, že celou sérii koncertů přijelo zahájit White Trio, komorní uskupení předních českých interpretek na housle a cello. „Lídrem“ tohoto souboru je Kateřina Pařízková, jež je v současné době členkou Orchestru Státní opery v Praze. I další dvě hudebnice koncertují s tělesy zvučných jmen, a to nejen v ČR.

Koncert druhý byl trošku jiného ražení. Big band Melodybrass zahrál hudbu z let třicátých a čtyřicátých, kterou ocenili hlavně posluchači touto hudbou „odkojení“, tedy naši senioři, kteří si tento koncert nenechali ujít, z čehož jsme měli my i muzikanti velkou radost. Celý program se nesl v příjemně uvolněné náladě, která vyzařovala hlavně z kapelníka, jenž měl mimořádnou příležitost chopit se mikrofonu a bavit publikum svým osobitým humorem. Na třetí produkci jsme se mohli setkat se starými známými „saxofoňáky“ z kvarteta Sax Q. Frontmanka Kateřina Petruželková měla stejně jako loni připravené hezké vánoční povídání a v roli učitelky zprostředkovala hostům malý výlet po zemích, kde se slaví Vánoce jinak než u nás. Kvůli posluchačům si kvartet připravil i nový program, v rámci kterého měli možnost slyšet i několik premiér jejich skladeb.

Koncert poslední, tedy čtvrtý, byl premiér plný. Svůj um přijel předvést Novobydžovský chrámový sbor se svými sólisty a doprovázel ho Komorní orchestr. Večerem se nesly tóny České mše Vánoční Jakuba Jana Ryby. Skladby více než tradiční v tomto ročním období. Jaképak že tedy zazněly premiéry? Loučnohorský kostel byl letos jediný, kde tato mše zazněla v podání dvou těles. Novobydžovský sbor všude jinde pěl latinskou verzi a na naše prosby zařadil do svého repertoáru českou jen pro naše uši. Pro Komorní orchestr byl samotný koncert jednou velkou premiérou. Většina hudebníků se poprvé viděla až na nádraží v Chlumci nad Cidlinou, kde se sjeli z měst jakými jsou Praha, Pardubice, ale i z větších dálek - Plzně, Opavy či Olomouce. Dirigent nebyl výjimkou, a tak poprvé všichni společně zahráli a zazpívali až na generální zkoušce, zhruba dvě hodiny před koncertem. Počáteční nervozitu rychle vystřídala čirá radost z nádherné hudby, která se po prvních rozpačitých tónech začala linout kostelíkem.

Poslední koncert dostál své úlohy, a tak přilákal nejvíce (zhruba 160) návštěvníků. Posluchači se pak vraceli domů vánočně naladěni a někteří z nich si ještě dlouho poté prozpěvovali „Hej mistře, vstaň bystře!“

Co dodat na závěr. Chtít poděkovat každému, kdo se na akci podílel, by nejspíše vydalo na seznam stejně dlouhý, jako je článek samotný, proto bych rád uvedl jen některé, bez kterých by nezazněl ani jediný tón. Velký dík patří Ondrovi Havlíčkovi, bez jehož schopnosti „vymámit i z jalové krávy tele“ bychom zřejmě nezískali žádný grant. Rovněž obětavosti rodiny Huškových a Zábranských, kteří se dobrovolně zapojili do vybírání vstupného a obsluhy stánku. Poděkování zaslouží paní starostka a kolektiv jejích spolupracovníků, zejména paní zahradnice, jejíž umění jste mohli obdivovat po celý hudební cyklus a jejíž výzdoba ještě podtrhla okouzlující atmosféru nádherné kostelní stavby. Speciální díky patří paní Vydrové, která naše snažení podpořila výborným cukrovím, které v kombinaci se svařeným vínem či čajem bylo nezapomenutelné.

Nadcházející ročník už je téměř připraven. Umělci, stejně jako my pořadatelé, se už těší, a tak nezbývá než popřát Vám všem, abyste se příštího adventu dožili ve zdraví.

Počty návštěvníků adventních koncertů

1. advent – 45 osob
2. advent – 55 osob
3. advent – 80 osob
4. advent – 160 osob

Vyúčtování (dokument PDF)